lesbičky

Vždycky jsem měla slabost pro ženy v uniformách. Líbila se mi jejich důstojnost, autorita a vůdcovství, které z nich doslova čišelo. Jen jsem někde potkala třeba policistku nebo nějakou vojandu, tak mi z toho holčina vlhla. A proto jsem nemohla uvěřit svému štěstí, když si mě na městských slavnostech všimla jedna z dobrovolných hasiček, která byla velmi zapálená pro tento obor a později se hasičkou doopravdy chtěla stát. Jmenovala se Simona a byla naprostým prototypem ženství – měla dlouhé blond vlasy, které nosila neustále v pevně staženém ohonu, prsa jako dva křehoučké melouny, které jí při běhu poskakovaly sem a tam. Postavu měla krev a mlíko, nebyla to žádná vychrtlina a opravdu pěkná holka, která ještě k tomu byla lesbičkou.